Stromotrh

STROMOTRH - HODNOCENÍ RIZIKA POŠKOZENÍ LESNÍCH POROSTŮ VĚTREM: VÝVOJ A KALIBRACE NÁRODNÍHO PREDIKTIVNÍHO MODELU

 

Každoročně je v Evropě vytěženo 35 milionů m3 dříví jako důsledek přirozených disturbancí, způsobených především prudkými poryvy větru. Takovéto škody způsobují ztrátu produkčních i mimoprodukčních funkcí lesa, ekologickou degradaci lesního porostu, poškození dopravní infrastruktury, produktovodů a především i ohrožení na životech.

Výskyt a intenzita poškození závisí na mnoha často vzájemně propojených faktorech. Především potom na lokálních klimatických podmínkách, orografických poměrech a půdních charakteristikách stanoviště. Mimo těchto geografických faktorů se na stabilitě lesních ekosystémů podílí charakteristiky jednotlivých stromů a porostů. Odolnost jednotlivých stromů a porostů je charakterizována druhem dřeviny, jejím kořenovým systémem, šířkou, výškou a tvarem koruny, věkem a štíhlostním koeficientem.

K nalezení metod pro redukci škod je důležité dostatečně odhadovat riziko poškození pro jednotlivé stromy a pro celé porosty. Pravděpodobnost vzniku škod může být hodnocena různými metodami. V současnosti je po celém světě stále více využíváno tzv. Mechanistických modelů. Mechanistické modely hodnotí pravděpodobnost škod na základě fyzikálních vlastností stromů nebo porostů a jimi podmíněnou schopností odolávat účinkům větru. Na základě jejich interakce jsou stanoveny kritické rychlosti větru, vedoucí k poškození stromu nebo celého porostu.

Vývojem a kalibrací národního prediktivního mechanického modelu pro podmínky ČR se zabývá studie pracovníků z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.

V současnosti probíhají experimentů zjišťování odolnosti stromů destruktivní metodou. Působení větru je simulováno tahem lanového systému poháněného přenosným motorovým navijákem - Stromotrh. Vlastní Stromotrh se skládá ze dvou samostatných částí – navijáku a z pohonné jednotky. Obě dvě části jsou umístěny na speciálních vozících vhodných pro pojezd v těžkém terénu a za chodu jsou spojeny pouze párem vysokotlakých hydraulických hadic s bezúkapovými rychlospojkami. Hmotnost každé části je přibližně 50 kg. Tahová síla navijáku dosahuje cca 53 kN a s využitím jednoduchého kladkostroje může být dosaženo síly dvojnásobné. Reakce stromu je zaznamenána pomocí kamery a měřícího uzlu (tenzometrický snímač). Účelem je získat informaci o průběhu sil v souvislosti s náklonem a základními dendrometrickými vlastnostmi měřeného stromu (schéma průběhu zkoušky je uvedeno na Obr. 1). U každého vzorníku jsou zaznamenány základní informace o porostu, dále jsou kvantifikovány parametry nadzemní části kmene, parametry koruny a kořenového systému.

Obr. 1 Schéma průběhu tahové zkoušky

Více informací a předběžné výsledky projektu zjistíte na webových stránkách projektu www.stromotrh.cz. Průběh zkoušky a všech měření je možné shlédnout na odkazu ZDE.

Další články v rubrice

English ☰ Menu

Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.