Miroslav Svoboda, Pavel Janda, Thomas A. Nagel, Shawn Fraver, Jan Rejzek & Radek Bače
Anotace:
Jaký byl vliv přírodních narušení, tzv. disturbancí, proběhnuvší již v minulosti na současnou strukturu a vývoj přirozených horských smrčin? A jsou z historického hlediska velkoplošná narušení způsobená silnými vichřicemi a napadením kůrovce v posledních letech, přirozená těmto ekosystémům? Odpovědi na tyto a další otázky spojené s disturbančními režimy ve vztahu k člověku neovlivněným smrkovým porostům, byly hledány v Národním parku Šumava.
Zapotřebí bylo vytvoření rekonstrukcí disturbančních režimů, které zde v minulosti formovaly tamní lesy. Rekonstrukce byla vytvořena za pomocí dendrochronologických analýz a to na studovaném území o velikosti 20ha, u kterého byl předmětem zkoumání i výškový gradient, resp. faktory, jež ho mohou ovlivnit. Získané poznatky byly následně porovnány s historicky doloženými narušeními, které výrazně formovaly tamní lesy především v letech 1770-1800, 1820-1840 a 1840-1860.
Na základě výsledků studie jasně vyplývá, že zkoumané porosty byly v minulosti formovány méně častými, středně silnými až silnými disturbancemi. Ačkoliv dané analýzy neumožňují přesnou identifikaci původce narušení, na základě historických záznamů a současného vývoje porostů pod vlivem nedávno proběhnuvších silných vichřic a kůrovcové kalamity v polovině 90. let, jež vykazují podobnou délku působení a sílu narušení, lze hledat paralely vypovídají o obdobných narušení i v minulosti. Naše výsledky zároveň ukazují, že disturbance, přesněji změny v jejich síle v závislosti na nadmořské výšce, mohou významně ovlivnit vývoj a strukturu daných porostů. Bylo tak prokázáno, že na výškovém gradientu lesa nehraje hlavní roli pouze nadmořská výška sama o sobě, vedoucí k nižším teplotám či kratšímu vegetačnímu období, ale i rozdílný režim disturbancí.