O publikaci
MAXIME CAILLERET, STEVEN JANSEN, EL I SABETH M. R. ROBERT, LUCÍA DE SOTO, TUOMAS AAKALA, JOSEPH A. ANTOS, BARBARA BEIKIRCHER, CHRISTOF BIGLER, HARALD BUGMANN, MARCO CACCIANIGA, VOJTĚCH ČADA, JESUS J . CAMARERO, PAOLO CHERUBINI, HERVÉ COCHARD, MARIE R. COYEA, KATARINA ČUFAR, ADRIAN J. DAS, HENDRIK DAVI, SYLVAIN DELZON, MICHAEL DORMAN, GUILLERMO GEA-IZQUIERDO, STEN GILLNER, LAUREL J. HAAVIK, HENRIK HARTMANNŞ, ANA-MARIA HEREŞ, KEVIN R . HULTINE, PAVEL JANDA, JEFFREY M. KANE, VYACHESLAV I. KHARUK, THOMAS
KITZBERGER, TAMIR KLEIN, KOEN KRAMER, FREDERIC LENS, TOM LEVANIC, JUAN C. LINARES CALDERON, FRANCISCO LLORET, RAQUEL LOBODO-VALE, FABIO LOMBARDI, ROSANA LÓPEZ RODRÍGUEZ, HARRI MÄKINEN, STEFAN MAYR, ILONA MÉSZÁROS, JUHA M. METSARANTA, FRANCESCO MINUNNO, WALTER OBERHUBER, ANDREAS PAPADOPOULOS, MIKKO PELTONIEMI, ANY M. PETRITAN, BRIGITTE ROHNER, GABRIEL SANGÜESA-BARREDA, DIMITRIOS SARRIS, JEREMY M. SMITH, AMANDA B. STAN, FRANK STERCK, DEJAN B . STOJANOVIĆ, MARIA L. SUAREZ, MIROSLAV
SVOBODA, ROBERTO TOGNETTI, JOSÉ M. TORRES-RUIZ, VOLODYMYR TROTSIUK, RICARDO VILLALBA, FLOOR VODDE, ALANA R . WESTWOOD, PETER H. WYCKOFF, NIKOLAY ZAFIROV, JORDI MARTÍNEZ-VILALTA
Anotace
Ačkoliv je mortalita stromů klíčovým faktorem ovlivňujícím funkce a dynamiku lesů, znalosti týkající se mechanismů vedoucích k mortalitě a souvisejícím změnám v růstu stromů, jsou stále omezené. Byla proto vytvořena nová databáze šířek letokruhů stromů z lokalit, ze kterých byly odebrány jak mrtvé, tak živé stromy (2970 mrtvých a 4224 živých stromů ze 190 lokalit, z toho 36 druhů) a porovnán tloušťkový přírůst odumřelých a přeživších stromů. Pokles radiálního růstu stromů před smrtí byl pozorován přibližně v 84 % případů. Rozsah a trvání redukce přírůstu byly, také díky odlišné reakci různých druhů stromů a příčinám odumření, velmi variabilní (1 až 100 let u 96 % případů). Hlubší a déle trvající poklesy růstu byly zjištěny u jehličnatých druhů snášejících zástin a sucha a u stromů, které zemřely v důsledku konkurence. Listnaté dřeviny a stromy, které zemřely kvůli biotickým útokům (zejména kvůli kůrovci), typicky vykazovaly poměrně malé a krátkodobé snížení růstu. Naše analýza neukázala žádný univerzální vztah mezi juvenilním růstem a dlouhověkostí stromů v rámci druhu, nicméně tento výsledek může být vysvětlen vysokou variabilitou růstu napříč všemi lokalitami. Vnitrodruhová a mezidruhová variabilita růstu stromů před smrtí poskytla cenné informace o způsobu odumírání, který je v souladu se současným chápáním fyziologických mechanismů vedoucích k smrti stromu. Náhlé změny v růstu bezprostředně před smrtí, mohou být spojeny se všeobecnou hydraulickou poruchou a/nebo útokem kůrovce, zatímco dlouhodobý pokles růstu je přisuzován spíše postupnému poklesu hydraulického výkonu spolu s vyčerpáním rezerv uhlíku. Naše výsledky naznačují, že algoritmy úmrtnosti založené na růstu, mohou být silným nástrojem pro předpovězení smrti nahosemenných dřevin zasažených chronickým stresem, ale už ne u krytosemenných dřevin a v případě intenzivního sucha, či gradace kůrovců.