O publikaci
Thomas Bourguignon, Jan Šobotník, Jana Brabcová, David Sillam-Dusse`s, Aleš Buček, Jana Krasulová, Blahoslava Vytisková, Zuzana Demianová, Michael Mareš, Yves Roisin, Heiko Vogel
Anotace
Je pravidlem, že v koloniích sociálního hmyzu se někteří jedinci specializují na obranu hnízda. V případě termita Neocapritermes taracua (Termitidae: Termitinae) se na obraně podílí nejen vojáci, ale i dělníci, u nichž se v průběhu života snižuje schopnost pracovat ve prospěch kolonie a zároveň se zvyšuje množství obranných látek i ochota podílet se na obranných aktivitách. Tato chemická obrana zahrnuje sebeobětování mechanismem zvaným autothyse, neboť dochází k roztržení těla, během něhož se míchají sekrece dvou žláz, tj. modré krystaly skladované v kapsách na zádech s produkty labiálních žláz. Nám se podařilo identifikovat obě složky, které se podílí na vzniku jedovatosti této obranné sekrece. Modré krystaly jsou tvořeny specifickým proteinem BP76, jež byl identifikován jako lakáza. Sekrety labiálních žláz jsou tvořeny třemi nejedovatými hydrochinony, které jsou po autothysi konvertovány lakázou BP76 v jedovaté benzochinony. Dělníci N. taracua tedy spoléhají na dvousložkový obranný systém, jehož složky jsou samy o sobě neškodné, jsou skladovány odděleně a k jejich smíchání dochází pouze pomocí sebevražedného obranného chování, jež vede ke vzniku lepivého a jedovatého koktejlu.