EN
A research article in The Anthropocene Review summarizes the findings on the human influence on the forests of the Jizera Mountains from the Middle Ages to the present. The main goal is to remind us that this influence is longer and more intense than one might think. The forests of the Jizera Mountains have reflected the history of this region throughout centuries. The current generation still vividly remembers the decline and almost complete deforestation of the deep spruce forests, which looked like they had grown here intact since ancient times. However, the reality is entirely different. Although locally, humans have been influencing the forests since the Middle Ages. Wide-scale interventions in the forests were mainly associated with developing glassworks, whose golden era fell in the 18th and 19th centuries. At that time, the forests were continuously logged with a fundamental change in the species composition. The proportion of beech and fir decreased in favour of spruce. At the end of the 19th century, a railway was brought to the foothills, which, among other things, enabled the transport of mineral coal. This practically ended the pressure on using local forests as a source of firewood. About a century later, coal was responsible for the destruction of the Jizera forests during the air pollution dieback. With considerable efforts by foresters, the forests were restored. Currently, management methods are being adapted so that forest ecosystems can continue to fulfill all the required functions in a balanced way in the future - from wood production to functions related to nature protection to recreational and aesthetic functions.
Read HERE.
CZ
Uhlí zachránilo i zničilo lesy Jizerských hor
Rešeršní článek v časopisu The Anthropocene Review shrnuje poznatky o vlivu člověka na lesy Jizerských hor od středověku po současnost. Jeho cílem je zejména připomenout, že tento vliv je delší a intenzivnější, než by se mohlo zdát. V lesích Jizerských hor se po staletí odrážejí dějiny tohoto kraje. Současná generace má ještě v živé v paměti chřadnutí a téměř kompletní vytěžení zdejších hlubokých smrkových lesů, které se tvářily, jako by zde neporušeně rostly od pradávna. Skutečnost je však zcela odlišná. Člověk zdejší lesy ovlivňoval již od středověku. Celoplošné zásahy do lesů byly spojeny zejména s rozvojem sklářských hutí, jejichž zlatá éra spadá do 18. a 19. století. V té době byly lesy postupně vytěženy a s pozdějším opětovným zalesňováním současně došlo k zásadní změně druhové skladby, kdy zastoupení buku a jedle pokleslo ve prospěch smrku. Na konci 19. století byla do podhůří přivedena železnice, která mimo jiné umožnila přepravu uhlí. Tím prakticky ustal tlak na využívání místních lesů jako zdroje palivového dříví. Zhruba o století později pak uhlí naopak stálo za zkázou jizerských lesů při imisní kalamitě. Značným úsilím lesníků byly lesy opět obnoveny a v současné době se metody hospodaření přizpůsobují tomu, aby lesní ekosystémy i do budoucna mohly vyváženě plnit všechny požadované funkce – od produkce dřeva přes funkce související s ochranou přírody až po rekreační a estetickou funkci.