Jedle bělokorá (Abies alba) je jedním z nejproduktivnějších a ekologicky nejcennějších původních evropských dřevin. V lesnictví starého kontinentu je jí proto věnována velká pozornost nejen pro její lesnickou hodnotu, ale také kvůli jejímu opakovanému hynutí. K lepšímu pochopení problematiky růstu této dřeviny přispěli i odborníci z Fakulty lesnické a dřevařské na ČZU.
Studie probíhala v pásmu lesa táhnoucím se od Západních Karpat přes střední Slovensko až po Nízké Beskydy blízko hranic s Ukrajinou a časově se soustředila na období po kulminaci znečištění atmosféry v Československu. Cílem bylo zodpovědět, zda je snížení koncentrací atmosférického SO2 a NOx hlavním faktorem pro obnovu přírůstů. Součástí výzkumu bylo sledování vztahu klimatu k růstu, coby druhé proměnné, která se na zrychleném růstu mohla podílet.
Růst stromů obecně ovlivňuje nejen dostatek živin, ale také chemické složení vzduchu. Znečištěné ovzduší může mít vliv jak přímý, tak i nepřímý. Způsobuje poškození vegetativní tkáně, mění fyziologické dráhy v pletivech anebo se nepřímo projevuje přes okyselování půdy a následné uvolňování hliníku a iontů těžkých kovů, čímž blokuje aktivitu enzymů a potlačuje tak růst rostliny. U stromů jsou tyto změny velmi dobře znát na přírůstech letokruhů, které vědci měřili na 20 dominantních stromech čtyř různých regionů Západních Karpat.
Někteří autoři předpokládají, že nedávná změna klimatu je nejdůležitějším faktorem způsobujícím zvýšený přírůst druhů, zatímco jiní naznačili, že rapidní snížení emisí za posledních 30 let výrazně přispělo k regeneraci růstu jedle i smrku. Výsledky této studie poukazují na společný dopad a kombinaci obou faktorů. Za opětovným rychlejším růstem jedle tak na Slovensku stojí nejen rapidní snížení atmosférického SO2 a oxidů dusíku, ale i a výrazný nárůst průměrných teplot v dubnu, červnu, červenci a listopadu.
Výsledky tohoto výzkumu jsou jasným důkazem, jak člověk může snadno ovlivnit růst rostlin i stromů. Proto nám i našim potomkům nezbývá nic jiného, než se ve vlastním zájmu zasadit o zlepšení životního prostředí nejen pro lidi, ale i pro ostatní.
Ing. Michal Bošeľa, Ph.D.
Ing. Michal Bošeľa, Ph.D., (*1981) vystudoval Technickou univerzitu ve Zvolenu. Doktorát z lesnické typologie získal v roce 2011 na téže univerzitě. V současnosti pracuje v Národním lesnickém centru jako výzkumný pracovník a současně působí na Lesnické a dřevařské fakultě ČZU v Praze jako pedagogický a výzkumný pracovník.
Zpracovala: Kateřina Swólová