• English
  • Kontakty
  • Fakulty a součásti
    Česká zemědělská univerzita v Praze
    Fakulty a institut
    • Provozně ekonomická fakulta
    • Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
    • Technická fakulta
    • Fakulta životního prostředí
    • Fakulta lesnická a dřevařská
    • Fakulta tropického zemědělství
    • Institut vzdělávání a poradenství
    Ostatní součásti
    • Knihovna
    • Katedra tělesné výchovy
    • Odbor informačních a komunikačních technologií
    • Koleje a menza
    • Statky ČZU
    • Lesy ČZU
    • Vinařsví ČZU
Odkaz na Facebook Odkaz na Youtube Odkaz na Instagram Odkaz na TikTok
Fakulta lesnická a dřevařská
  • O fakultě
  • Katedry a součásti
  • Studium
  • Věda a výzkum
    • Výzkumný profil FLD
    • Publikační aktivity
    • Konference
    • Doktorské studium
    • Dokumenty
    • Interní granty
    • Akademické kvalifikace
  • Mezinárodní vztahy
  • Projekty a spolupráce s praxí
  • O fakultě  
    • Historie
    • Vedení fakulty
    • Orgány fakulty
    • Akademický senát
    • Oficiální dokumenty
    • PR a média
    • Úřední deska
  • Katedry a součásti  
    • Katedry a excelentní týmy
    • Ostatní pracoviště
  • Studium  
    • Studium na FLD
    • Co můžete studovat
    • Informace pro studenty
    • Studijní dokumenty
    • Přijímací řízení
    • Studijní oddělení
  • Věda a výzkum  
    • Výzkumný profil FLD
    • Publikační aktivity
    • Konference
    • Doktorské studium
    • Dokumenty
    • Interní granty
    • Akademické kvalifikace
  • Mezinárodní vztahy  
    • Základní informace
    • Mezinárodní sítě
    • Zahraniční mobility
    • Studium v angličtině na FLD
    • Dokumenty a formuláře
  • Projekty a spolupráce s praxí  
    • Oddělení pro rozvoj
    • Projekty
    • Spolupráce se SŠ
    • Nabídka práce
    • Aplikované výstupy
    • Spolupráce s praxí
  1. FLD
  2. Věda a výzkum
  3. Publikační aktivity
  4. Popularizace vědy
  5. Jak vyzrát na "kůrovce"?

Jak vyzrát na "kůrovce"?

Tuhle otázku si dnes a denně pokládají stovky lidí z řad odborné i laické veřejnosti. Tito titěrní živočichové mající na svědomí množství suchých lesů jsou obdařeni zajímavou formou komunikace. Během evoluce dovedli dorozumívání téměř k dokonalosti a stali se vzorovým příkladem hmyzu, k jehož případnému hubení se využívají návnady „s vůní feromonů“. Odborníci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity si stanovili praktický cíl – porovnání účinnosti dvou typů feromonových odparníků ECOLURE používaných v ochraně lesa pro snižování početních stavů lýkožrouta smrkového.

Přemnožení lýkožrouta smrkového (Ips typographus, lidově kůrovec) je známým fenoménem postihujícím smrkové lesy v celé Eurasii. Populační gradace bývají spojovány s katastrofálními událostmi typu větrných kalamit jako například orkán Kyrill, který v lednu 2007 zasáhl i území naší republiky. Obzvlášť smrkové porosty postižené těmito disturbancemi představují pro kůrovce vhodné prostředí s dostatkem potravních příležitostí. Na těchto stanovištích totiž nemusí vést dramatický souboj s obrannými mechanismy zdravých stromů, které produkují dostatečné množství pro kůrovce jedovaté pryskyřice. Své pojmenování „kůrovec“ nezískal náhodou. Název totiž odráží způsob jeho života, který z velké části tráví zavrtaný pod kůrou, kde si nejen hloubí chodbičky a komůrky, ale také produkuje již zmíněné agregační feromony. Právě tyto feromony zprostředkovávají komunikaci v rámci druhu i na značné vzdálenosti – díky nim jsou lákáni partneři či je zajišťována synchronizace náletu na oslabený strom. Dnes máme již o těchto biologicky aktivních látkách značné znalosti, jež mohou být využívány při výrobě feromonových odparníků. Ty obsahují tři hlavní komponenty feromonu lýkožrouta smrkového, z nichž klíčový je cisverbenol. Na trhu je k dostání několik typů těchto odparníků lišících se typem obalu či garantovanou účinností.

V rámci této studie byl porovnáván běžný (ECOLURE CLASSIC) a celosezónní (ECOLURE MEGA) feromonový odparník. Dvacet párů feromonových pastí bylo rozmístěno ve smrkových hospodářských lesích nedaleko Písku. Experiment byl zahájen 1. května a trval přibližně 133 dní. Tato doba představuje prodlouženou účinnost celosezónního odparníku, která by měla být 18–20 týdnů. Zatímco od tohoto odparníku bylo použito jen jedno balení, u běžného, který by měl plnit účel po dobu 5 až 6 týdnů, proběhla výměna třikrát. Kontrola pastí byla prováděna vždy po 10 dnech až do 10. září.

Po jedné sezóně čítalo všech 40 feromonových pastí celkem 179 477 jedinců, z nichž 32 % bylo chyceno do pastí naplněných celosezónním pesticidem a 68 % do pastí obsahujících běžný pesticid. Již na první pohled je tedy zřejmé, že běžný odparník obstál výrazně lépe. Z výsledků dále vyplynulo, že během roku se vyskytly dvě generace kůrovců – první na jaře kolem 20. května a druhá v létě kolem 12. července. Tento dvougenerační cyklus je typický pro podmínky lesů středních poloh, ve vyšších polohách se setkáme spíše s jednou generací do roka, příčinou jsou nižší teploty, a tedy kratší sezóna. V prvotní fázi pokusu nebyly rozdíly v množství zachycených jedinců tak výrazné, ovšem již po 10 dnech celosezónní odparník začal poměrně rychle ztrácet svou účinnost, která byla po letním – druhém – rojení již téměř mizivá.

Jednoznačně se dá konstatovat, že se v porovnání s celosezónním odparníkem více osvědčil běžný odparník. Zde vyvstává otázka, má-li při hubení lýkožrouta smrkového vůbec smysl používat celosezónní odparníky. V souvislosti s tím je důležité si uvědomit, že ne veškeré oblasti jsou dobře přístupné. Těžký terén někdy značně zhoršuje dostupnost a ne vždy je v lidských silách každý týden zajišťovat kontrolu pastí. Proto do těchto lokalit může být vhodně zvolenou variantou celosezónní odparník, který by ovšem měl být vyměněn dříve než za 50 dní. Výsledky této studie přináší poznatky, které mohou být aplikovány po zvážení všech faktorů včetně ekologických i v běžné lesnické praxi. Při výběru vhodného prostředku bychom totiž mohli být lehce dezorientováni slibem prodlouženého účinku. Fakta uvedená v tomto článku nám mohou otevřít oči během takového rozhodování, jakým typem ECOLURE naplnit pasti ve svém lese, ve kterém chceme efektivněji hubit lýkožrouta smrkového.

 

Nakládal, O., Šenfeld, P., Franjević, M., Uhlíková, H. (2013): Comparison of all season and standard type of Ecolure® Dispenser efficacy in trap catches of European spruce bark beetle (Ips typographus (L.)). Šumarski list, 7–8: 395–401.

 

doc. Ing. Oto Nakládal, Ph.D. (*1980)

V roce 2003 odstartoval svou kariéru na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze jako student Lesního inženýrství, následně zde pokračoval doktorským studiem a v roce 2012 na stejné půdě získal i docentský titul.  Své alma mater zůstává věrný až do současnosti a na nynější Katedře ochrany lesa a entomologie působí jako docent a vyučuje především entomologii. V rámci svého výzkumu se věnuje problematice taxonomie hmyzu, z čistě lesnického hlediska do oblasti jeho zájmu spadají převážně kůrovcovití a bekyně mniška.

 

Zpracovala: Martina Feriancová

Fakulty a součásti

  • Provozně ekonomická fakulta
  • Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
  • Technická fakulta
  • Fakulta životního prostředí
  • Fakulta lesnická a dřevařská
  • Fakulta tropického zemědělství
  • Institut vzdělávání a poradenství

  • Katedra tělesné výchovy
  • Knihovna
  • Koleje a menza
  • Odbor informačních a komunikačních technologií

Odkazy

  • Uchazeči o studium
  • Studenti
  • Absolventi
  • Partneři
  • Veřejnost

Kontaktní informace

Česká zemědělská univerzita v Praze
Kamýcká 129
165 00 Praha - Suchdol
IČO: 60460709
DIČ: CZ60460709
ID datové schránky ČZU: 3hdj9cb 
Tel. ústředna: +420 224 381 111
GPS souřadnice: 50,129976, 14,373707
 

PIC: 999912570
OID: E10209207
DUNS: 360576495


Materiály umístěné na tomto webu mohou být publikovány pouze se souhlasem ČZU.
Informace o zpracování a ochraně osobních údajů na ČZU v Praze.
© 2025 Česká zemědělská univerzita v Praze
Všechna práva vyhrazena

English ☰ Menu

Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.

Nastavení pravidel pro Cookies
Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.
Bezpodmínečně nutné soubory cookies
Tyto cookies jsou zásadní pro správnou funkčnost webu. Zajišťují správné zobrazení, odesílání formulářů a bez těchto cookies vám nemůžeme na našich webových stránkách poskytovat služby.
Analytické a statistické cookies
Tento druh cookies používáme k vyhodnocování návštěvnosti a výkonu webových prezentací, např. kolik lidí dané prezentace navštěvuje, v jaké frekvenci, jaké informace hledáte, které naopak nenacházíte a které informace jsou nejdůležitější. Na základě těchto dat můžeme zlepšovat obsah a vylepšovat tak nabízené služby a informace.
Reklamní cookies
Reklamní cookies využívají naši partneři ke zobrazování relevantní reklamy na základě vašich preferencí.