• English
  • Kontakty
  • Fakulty a součásti
    Česká zemědělská univerzita v Praze
    Fakulty a institut
    • Provozně ekonomická fakulta
    • Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
    • Technická fakulta
    • Fakulta životního prostředí
    • Fakulta lesnická a dřevařská
    • Fakulta tropického zemědělství
    • Institut vzdělávání a poradenství
    Ostatní součásti
    • Knihovna
    • Katedra tělesné výchovy
    • Odbor informačních a komunikačních technologií
    • Koleje a menza
    • Statky ČZU
    • Lesy ČZU
    • Vinařsví ČZU
Odkaz na Facebook Odkaz na Youtube Odkaz na Instagram Odkaz na TikTok
Fakulta lesnická a dřevařská
  • O fakultě
  • Katedry a součásti
  • Studium
  • Věda a výzkum
    • Výzkumný profil FLD
    • Publikační aktivity
    • Konference
    • Doktorské studium
    • Dokumenty
    • Interní granty
    • Akademické kvalifikace
  • Mezinárodní vztahy
  • Projekty a spolupráce s praxí
  • O fakultě  
    • Historie
    • Vedení fakulty
    • Orgány fakulty
    • Akademický senát
    • Oficiální dokumenty
    • PR a média
    • Úřední deska
  • Katedry a součásti  
    • Katedry a excelentní týmy
    • Ostatní pracoviště
  • Studium  
    • Studium na FLD
    • Co můžete studovat
    • Informace pro studenty
    • Studijní dokumenty
    • Přijímací řízení
    • Studijní oddělení
  • Věda a výzkum  
    • Výzkumný profil FLD
    • Publikační aktivity
    • Konference
    • Doktorské studium
    • Dokumenty
    • Interní granty
    • Akademické kvalifikace
  • Mezinárodní vztahy  
    • Základní informace
    • Mezinárodní sítě
    • Zahraniční mobility
    • Studium v angličtině na FLD
    • Dokumenty a formuláře
  • Projekty a spolupráce s praxí  
    • Oddělení pro rozvoj
    • Projekty
    • Spolupráce se SŠ
    • Nabídka práce
    • Aplikované výstupy
    • Spolupráce s praxí
  1. FLD
  2. Věda a výzkum
  3. Publikační aktivity
  4. Popularizace vědy
  5. Je hospodaření v evropských lesích trvale udržitelné?

Je hospodaření v evropských lesích trvale udržitelné?

Ve většině současných lesních porostů nikoli. To je téměř jediné tvrzení, na němž se při nedávné výměně názorů v prestižním časopise Nature shodli vědci napříč Evropou. Mezi těmi, kterým bylo umožněno komentovat původní text, byl i Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU. O co šlo..?

Změny klimatu nutí k adaptaci. Kdo se nepřizpůsobí, musí z kola ven. To platí jak pro systémy společenské, tak přírodní. Při vhodně nastaveném fungování společenského systému však může profitovat i přírodní řád. Takový je i jeden z cílů EU, která ve své strategii pro biodiverzitu 2020 požaduje lesnické přístupy, které vedou k ochraně druhů a biotopů. Kromě toho je však cílem EU i nižší uhlíková stopa.

V těchto kulisách představil italsko-finský tým pod vedením Sylvana Farese souhrn svých doporučení, které by měly zajistit vyšší resilienci lesa při současném zvýšení sekvestrace uhlíku.

Podle jejich názoru by se v evropských lesích měly pěstovat takové druhy dřevin, které jsou schopné se přizpůsobit měnícím se klimatickým podmínkám. Tzn. druhy dřevin, které jsou odolné především vůči suchu bez ohledu na to, zda se jedná o místní dřeviny. Dále doporučují intenzivnější probírky a zkracování doby obmýtí, tzn. pěstování lesů v kratším produkčním cyklu. Poslední jejich doporučení spočívá v regulaci a kontrole přirozených disturbancí, jako jsou vichřice nebo požáry, což má zajistit vyšší stabilitu lesních porostů. Fares a kolektiv dále poukázali na skutečnost, že v současnosti se těží pouze 2/3 ročního přírůstu evropských lesů, což znamená ztrátu z pohledu výroby bioenergie.

Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat a do redakce časopisu Nature dorazily nezávisle na sobě velmi kritické komentáře ze čtyř tradičně lesnických zemí.

Oponenti poukázali na nutnost chápat les jako komplexní ekosystém, ne jen jako plantáž dřeva redukovanou na inženýrskou jednotku s měřitelnými vstupy a výstupy. Lesy v EU mají celou řadu dalších funkcí, jako je např. ochrana na lese závislých organismů a jejich biotopů nebo turistika. Zdůrazňují, že publikace nerozlišuje mezi intenzivně obhospodařovanými lesy pro produkci dřeva a lesy, které zajišťují i jiné funkce. Současně varují před podobnými tendencemi, které pod záštitou boje proti klimatickým změnám a uhlíkově vyrovnané Evropě předkládají řešení, jejichž efektem je maximalizace těžby dřeva.

Miroslav Svoboda k tomu dodává: „Absolutní kontrola lesa je drahá a neefektivní. Spíše než intervence proti přírodním procesům mohou k adaptaci na klimatické změny přispět citlivé zásahy jdoucí jejich směrem.“ Jeho slovům dává za pravdu množství studií, které se touto problematikou zabývaly, přičemž došly k následujícím závěrům:

  • Lesnické hospodaření zaměřené pouze na maximalizaci produkce dřeva vede ke ztrátě původních druhů dřevin a ostatních organismů, které v lese žijí. Zároveň je výrazně omezená turistická a sociální funkce lesa, která v souhrnu v EU zajišťuje podobné nebo vyšší finanční výnosy než lesnické hospodaření.
  • Zkrácení doby obmýtí a odstraňování tlejícího dřeva ohrožuje staré lesy i staré stromy, které jsou domovem velkého množství ptáků, netopýrů, brouků, hub i lišejníků.
  • Je nutné rozlišovat mezi lesy určenými převážně k plnění hospodářských funkcí a mezi lesy, které mají i ostatní funkce.

Mnoho generací lesníků se v evropských lesích snažilo omezit disturbance. Výsledkem je ztrojnásobení množství dřeva, které během posledních 40 let v Evropě padlo v důsledku větru, lýkožrouta nebo požárů. Příklady z USA navíc ukazují, že potlačování disturbancí (konkrétně požárů) vede sice k menšímu počtu událostí, ty jsou ovšem v důsledku mnohem intenzivnější. Z tohoto úhlu pohledu se boj proti přirozenému řádu lesa jeví jako neekonomický, co víc výsledky jsou většinou přesně opačné, než byl úmysl. O vlivu na biodiverzitu nemluvě.

Výzva, která před evropským lesnictvím stojí, je náročná: zajistit produkci dřeva i sekvestraci uhlíku a to vše bez kompromitace biodiverzity a ostatních společenských funkcí lesa. Je nesporné, že tento úkol zůstává mnohem důležitější než jakákoli akademická šarvátka. Nás však může těšit, že v prestižním periodiku, jako je Nature, zazněl i hlas z FLD ČZU. Méně už, že v přístupu k managementu týkajícímu se bezmála 40 % plochy Evropy panuje tak zásadní rozpor.

Jonsson, B.G, Peer, G., Svoboda, M. (2015): Forest: not just a timber plantation. Nature 521, 32.

 

Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. (*1977)

Vystudoval lesnictví na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Na docenta v oboru ekologie se habilitoval v roce 2009 na FŽP ČZU a profesuru získal na FLD ČZU na jaře 2015. V současnosti působí jako vedoucí nejmladší katedry – ekologie lesa – na FLD.

 

Zpracoval: Jiří Lehejček

Fakulty a součásti

  • Provozně ekonomická fakulta
  • Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
  • Technická fakulta
  • Fakulta životního prostředí
  • Fakulta lesnická a dřevařská
  • Fakulta tropického zemědělství
  • Institut vzdělávání a poradenství

  • Katedra tělesné výchovy
  • Knihovna
  • Koleje a menza
  • Odbor informačních a komunikačních technologií

Odkazy

  • Uchazeči o studium
  • Studenti
  • Absolventi
  • Partneři
  • Veřejnost

Kontaktní informace

Česká zemědělská univerzita v Praze
Kamýcká 129
165 00 Praha - Suchdol
IČO: 60460709
DIČ: CZ60460709
ID datové schránky ČZU: 3hdj9cb 
Tel. ústředna: +420 224 381 111
GPS souřadnice: 50,129976, 14,373707
 

PIC: 999912570
OID: E10209207
DUNS: 360576495


Materiály umístěné na tomto webu mohou být publikovány pouze se souhlasem ČZU.
Informace o zpracování a ochraně osobních údajů na ČZU v Praze.
© 2025 Česká zemědělská univerzita v Praze
Všechna práva vyhrazena

English ☰ Menu

Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.

Nastavení pravidel pro Cookies
Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.
Bezpodmínečně nutné soubory cookies
Tyto cookies jsou zásadní pro správnou funkčnost webu. Zajišťují správné zobrazení, odesílání formulářů a bez těchto cookies vám nemůžeme na našich webových stránkách poskytovat služby.
Analytické a statistické cookies
Tento druh cookies používáme k vyhodnocování návštěvnosti a výkonu webových prezentací, např. kolik lidí dané prezentace navštěvuje, v jaké frekvenci, jaké informace hledáte, které naopak nenacházíte a které informace jsou nejdůležitější. Na základě těchto dat můžeme zlepšovat obsah a vylepšovat tak nabízené služby a informace.
Reklamní cookies
Reklamní cookies využívají naši partneři ke zobrazování relevantní reklamy na základě vašich preferencí.