• English
  • Kontakty
  • Fakulty a součásti
    Česká zemědělská univerzita v Praze
    Fakulty a institut
    • Provozně ekonomická fakulta
    • Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
    • Technická fakulta
    • Fakulta životního prostředí
    • Fakulta lesnická a dřevařská
    • Fakulta tropického zemědělství
    • Institut vzdělávání a poradenství
    Ostatní součásti
    • Knihovna
    • Katedra tělesné výchovy
    • Odbor informačních a komunikačních technologií
    • Koleje a menza
    • Statky ČZU
    • Lesy ČZU
    • Vinařsví ČZU
Odkaz na Facebook Odkaz na Youtube Odkaz na Instagram Odkaz na TikTok
Fakulta lesnická a dřevařská
  • O fakultě
  • Katedry a součásti
  • Studium
  • Věda a výzkum
    • Výzkumný profil FLD
    • Publikační aktivity
    • Konference
    • Doktorské studium
    • Dokumenty
    • Interní granty
    • Akademické kvalifikace
  • Mezinárodní vztahy
  • Projekty a spolupráce s praxí
  • O fakultě  
    • Historie
    • Vedení fakulty
    • Orgány fakulty
    • Akademický senát
    • Oficiální dokumenty
    • PR a média
    • Úřední deska
  • Katedry a součásti  
    • Katedry a excelentní týmy
    • Ostatní pracoviště
  • Studium  
    • Studium na FLD
    • Co můžete studovat
    • Informace pro studenty
    • Studijní dokumenty
    • Přijímací řízení
    • Studijní oddělení
  • Věda a výzkum  
    • Výzkumný profil FLD
    • Publikační aktivity
    • Konference
    • Doktorské studium
    • Dokumenty
    • Interní granty
    • Akademické kvalifikace
  • Mezinárodní vztahy  
    • Základní informace
    • Mezinárodní sítě
    • Zahraniční mobility
    • Studium v angličtině na FLD
    • Dokumenty a formuláře
  • Projekty a spolupráce s praxí  
    • Oddělení pro rozvoj
    • Projekty
    • Spolupráce se SŠ
    • Nabídka práce
    • Aplikované výstupy
    • Spolupráce s praxí
  1. FLD
  2. Věda a výzkum
  3. Publikační aktivity
  4. Popularizace vědy
  5. Návrat ovocných sadů do milionového města

Návrat ovocných sadů do milionového města

Dnešní společnost, zejména ve velkých městech, má stále větší zájem o městskou zeleň. Zelené oblasti (parky, ovocné sady, lesoparky, stromořadí) se stávají přirozenou součástí těchto oblastí a plní vícero funkcí. Praha se může pyšnit titulem jednoho z nejzelenějších měst na světě – i turisté jsou zde často překvapení množstvím zahrad a parků, které zabírají přibližně 3 965 hektarů, tedy zhruba 8 % rozlohy města.

Spolu s takovými krajinnými prvky narůstá biodiverzita krajiny. Pohled na dnešní krajinu je mnohdy alarmující a občas lze na území městských parků naleznout bohatší faunu a flóru než na venkově v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině, kde používání pesticidů a herbicidů výrazně snižuje biodiverzitu.

Mezi městskou zeleň se řadí i pražské ovocné sady, které byly v hledáčku týmu vědců z Fakulty lesnické a dřevařské na ČZU. Položili si otázku, kolik různých druhů motýlů, brouků, lišejníků a dalších zástupců živočišné a rostlinné říše se nachází v těchto městských sadech a jak se zastoupení liší v lokalitách bez sadů.

Ovocné sady nepřinášejí jen rozmanitější druhovou skladbu, ale také chutné plody. Díky zeleni se nám zlepšuje mikroklima, snižuje rychlost větru nebo tlumí silniční hluk. Tato místa plní i společenskou funkci, neboť se zde lidé mohou scházet a trávit v příjemném přírodním prostředí svůj volný čas.

Jak se změní druhová skladba po obnovení ovocného sadu?

Zájmovými druhy byly rostliny, lišejníky, motýli, brouci a ptactvo. Vědci si vybrali lokalitu v blízkosti centra Prahy v Třešňovce. Jak už název napovídá, jedná se o třešňový sad, který se nachází v nadmořské výšce od 240 po 265 m. n. m, a s rozlohou 10 ha jde o druhý největší sad v Praze. První zmínky o něm se datují do roku 1945, ovšem pravděpodobně byl založen již v 19. století. Navzdory přetváření okolní krajiny, kde vyrostlo velké množství budov, silnic a dalších staveb, se sad příliš nezměnil. Největší obměna přišla po sametové revoluci, kdy sad přestal plnit svou úlohu a bylo upuštěno od jeho využívání. Během tohoto období také přišel o svou druhovou skladbu.

V současnosti je sad ve vlastnictví hlavního města Prahy. Mezi hlavní dřeviny patří třešeň (99 %), ořešák královský a hrušeň. Před zahájením výzkumu a obnovením třešňového sadu byla většina třesní (80 %) přerostlá keři a stromy a některé části parku pozbyly strukturu typickou pro ovocný sad. Během obnovy bylo opětovně vysazeno velké množství stromů, neboť jich značná část uhynula; nyní se v sadu nachází jen zlomek původních mateřských stromů (5 %).

Jak probíhal výzkum?

Nejdříve byl sestaven seznam zájmových druhů s různými ekologickými nároky a v lokalitě bylo zdokumentováno jejich početní zastoupení před obnovením a po obnovení ovocného sadu. Vybrány byly například lišejníky, které slouží jako bioindikátor, nebo motýli, jejichž zástupci ukazují výskyt spojený s vegetačním pokryvem.

Co ukázaly výsledky?

Před obnovením sadu se na studované ploše nacházelo 65 druhů rostlin, 25 druhů lišejníků, 17 druhů motýlů, 19 druhů brouků, 12 druhů rovnokřídlých (kobylky, cvrčci, krtonožky) a 18 druhů ptáků.

Po obnovení sadu byl znatelný nárůst druhové rozmanitosti, protože rostlinných druhů bylo 105, 33 druhů lišejníků, 21 druhů motýlů a 27 druhů brouků, 14 druhů rovnokřídlých a 16 druhů ptáků.

Výsledky jasně ukázaly pozitivní změnu druhové skladby a celkový kladný přínos pro biologickou rozmanitost v hustě osídleném prostředí Prahy. Zejména nárůst počtu druhů lišejníků poukazuje na zlepšení kvality ovzduší.

Závěrem lze konstatovat, že ekosystémy tohoto rázu jsou v dnešní době žádaným artiklem a tradiční ovocné sady nabízejí velký potenciál pro víceúčelové využití. Obnova podobných ekosystémů pomáhá zvýšit biodiverzitu krajiny a biologickou rozmanitost, obnovit zemědělsko-lesnické systémy a zachovat zelené oblasti. Zároveň však městské sady přinášejí důležité pozitivní sociální aspekty, protože představují místo, které mohou obyvatelé využívat a podnikat zde různorodé aktivity. Místo, které slouží ke vzájemnému setkávání a trávení volného času ve spojení s přírodou.

 

Jakub Horák et al., Renaissance of a rural artifact in a city with a million people: biodiversity responses to an agro-forestry restoration in a large urban traditional fruit orchard, Urban ecosyst, 2017

 

doc. Ing. Bc. Jakub Horák, Ph.D.

Působí na Fakultě lesnické a dřevařské v Praze jako docent na katedře ochrany lesa a entomologie. Zajímá se o biodiverzitu a má za sebou 6 zahraničních stáží.

 

Zpracoval: Daniel Švrčula

Fakulty a součásti

  • Provozně ekonomická fakulta
  • Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
  • Technická fakulta
  • Fakulta životního prostředí
  • Fakulta lesnická a dřevařská
  • Fakulta tropického zemědělství
  • Institut vzdělávání a poradenství

  • Katedra tělesné výchovy
  • Knihovna
  • Koleje a menza
  • Odbor informačních a komunikačních technologií

Odkazy

  • Uchazeči o studium
  • Studenti
  • Absolventi
  • Partneři
  • Veřejnost

Kontaktní informace

Česká zemědělská univerzita v Praze
Kamýcká 129
165 00 Praha - Suchdol
IČO: 60460709
DIČ: CZ60460709
ID datové schránky ČZU: 3hdj9cb 
Tel. ústředna: +420 224 381 111
GPS souřadnice: 50,129976, 14,373707
 

PIC: 999912570
OID: E10209207
DUNS: 360576495


Materiály umístěné na tomto webu mohou být publikovány pouze se souhlasem ČZU.
Informace o zpracování a ochraně osobních údajů na ČZU v Praze.
© 2025 Česká zemědělská univerzita v Praze
Všechna práva vyhrazena

English ☰ Menu

Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.

Nastavení pravidel pro Cookies
Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.
Bezpodmínečně nutné soubory cookies
Tyto cookies jsou zásadní pro správnou funkčnost webu. Zajišťují správné zobrazení, odesílání formulářů a bez těchto cookies vám nemůžeme na našich webových stránkách poskytovat služby.
Analytické a statistické cookies
Tento druh cookies používáme k vyhodnocování návštěvnosti a výkonu webových prezentací, např. kolik lidí dané prezentace navštěvuje, v jaké frekvenci, jaké informace hledáte, které naopak nenacházíte a které informace jsou nejdůležitější. Na základě těchto dat můžeme zlepšovat obsah a vylepšovat tak nabízené služby a informace.
Reklamní cookies
Reklamní cookies využívají naši partneři ke zobrazování relevantní reklamy na základě vašich preferencí.