• English
  • Kontakty
  • Fakulty a součásti
    Česká zemědělská univerzita v Praze
    Fakulty a institut
    • Provozně ekonomická fakulta
    • Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
    • Technická fakulta
    • Fakulta životního prostředí
    • Fakulta lesnická a dřevařská
    • Fakulta tropického zemědělství
    • Institut vzdělávání a poradenství
    Ostatní součásti
    • Knihovna
    • Katedra tělesné výchovy
    • Odbor informačních a komunikačních technologií
    • Koleje a menza
    • Statky ČZU
    • Lesy ČZU
    • Vinařsví ČZU
Odkaz na Facebook Odkaz na Youtube Odkaz na Instagram Odkaz na TikTok
Fakulta lesnická a dřevařská
  • O fakultě
  • Katedry a součásti
  • Studium
  • Věda a výzkum
    • Výzkumný profil FLD
    • Publikační aktivity
    • Konference
    • Doktorské studium
    • Dokumenty
    • Interní granty
    • Akademické kvalifikace
  • Mezinárodní vztahy
  • Projekty a spolupráce s praxí
  • O fakultě  
    • Historie
    • Vedení fakulty
    • Orgány fakulty
    • Akademický senát
    • Oficiální dokumenty
    • PR a média
    • Úřední deska
  • Katedry a součásti  
    • Katedry a excelentní týmy
    • Ostatní pracoviště
  • Studium  
    • Studium na FLD
    • Co můžete studovat
    • Informace pro studenty
    • Studijní dokumenty
    • Přijímací řízení
    • Studijní oddělení
  • Věda a výzkum  
    • Výzkumný profil FLD
    • Publikační aktivity
    • Konference
    • Doktorské studium
    • Dokumenty
    • Interní granty
    • Akademické kvalifikace
  • Mezinárodní vztahy  
    • Základní informace
    • Mezinárodní sítě
    • Zahraniční mobility
    • Studium v angličtině na FLD
    • Dokumenty a formuláře
  • Projekty a spolupráce s praxí  
    • Oddělení pro rozvoj
    • Projekty
    • Spolupráce se SŠ
    • Nabídka práce
    • Aplikované výstupy
    • Spolupráce s praxí
  1. FLD
  2. Věda a výzkum
  3. Publikační aktivity
  4. Popularizace vědy
  5. Tajemství pylu z bažin

Tajemství pylu z bažin

Zamysleli jste se někdy, jak je možné zjistit, které dřeviny by měly přirozeně převažovat, nebýt vlivu člověka? Jakým způsobem je možné posuzovat historické zastoupení dřevin? Vzhledem k probíhajícím kalamitám cílí dnešní lesnická politika na snížení podílu zastoupení smrku. Ve výškových stupních mezi 400 a 900 m n. m. je snaha zvýšit zastoupení buku lesního a jedle bělokoré, aby se smrk ztepilý vyskytoval pouze jako druhotná dřevina. Právě buk je považován za dominantní dřevinu přírodního složení lesů středních poloh. Plány hospodaření s cílem navrátit se k přírodnímu zastoupení dřevin jsou však pravděpodobně založeny zejména na Geobotanické mapě a Mapě potencionální přirozené vegetace.

Podle čeho lze tedy odhadnout, jak se vyvíjela vegetace na nějakém území? Možné řešení nabízí nyní stále více se rozvíjející metody palynologie, které se využívají ke studiu pylu obsaženého v půdních sedimentech. Pomocí sond se odebírají půdní profily zejména z mokřadů, rašelinišť nebo dna jezer, kde se snadno usazuje pyl. Sleduje se množství pylových zrn v různých hloubkách a určuje jejich stáří, často s využitím radiokarbonové metody (odhad změny počtu atomů při rozpadu radioaktivního izotopu uhlíku). Výsledky jsou poté znázorněny pomocí pylových diagramů jako procentuální obsah pylových zrn v průběhu času nebo vůči hloubce profilu.

Jeden z prvních takových diagramů ze začátku 20. stol. pochází z oblasti Šumavy a Českého a Bavorského lesa, kde se i nyní vědci včetně odborníků z Fakulty lesnické a dřevařské zabývají analýzou usazenin pylu. V této studii se snažili vytvořit přesnější rekonstrukci dlouhodobého vývoje vegetace a podrobněji popsat změny ve skladbě převažujících dřevin. Zaměřili se na oblasti kolem Prášilského jezera a německého Rachelsee, aby s využitím výsledků dřívějších studií získali obraz v kontextu širšího regionu. Zjistili, že ve skutečnosti nepřekročilo procentuální zastoupení buku v průběhu 10 000 let hranici okolo 25 %. Na druhou stranu byl smrk po celou dobu zastoupen v průměru z 50 % a i v době největšího rozšíření buku a jedle před přibližně 4000 lety tvořil kolem 40 % vegetačního krytu v oblasti. Asi před 1000 lety začalo zastoupení buku a jedle výrazněji klesat. Pravděpodobným faktorem mohlo být narůstající využívání krajiny lidmi, ale zanedbatelný nemusel být také vliv chladnějšího klimatu v důsledku malé doby ledové.

O navrácení k původní dřevinné skladbě usilují především národní parky. V případě šumavského národního parku je podle návrhu, založeném na poměrně zastaralých datech zmíněných map a předchozím výzkumu, cílem snížit zastoupení smrku ze současných asi 80 % na 30–40 %. Na základě aktuálního výzkumu se však autoři návrhu domnívají, že by odstraňování smrku nemělo být tak razantní vzhledem k tomu, že smrk zde dominoval během celého holocénu (před ~12 000 lety až po současnost). Argumentují dlouhodobou přítomností smrku, která naznačuje, že lesnické hospodaření včetně vysazování smrku nezpůsobilo ústup buku. Naopak by právě šumavský a bavorský národní park měly sloužit k zachování horských smrčin, které začínají být ohroženy oteplováním klimatu. Podle návrhu vědců by se cílové zastoupení smrku mělo pohybovat okolo 45 %, což je v hranicích přirozeného rozšíření. Navíc vyzdvihují důležitost smíšených lesů složených z více druhů dřevin, které poskytují vysokou ekosystémovou funkci a zaručují stabilitu vůči potencionálním klimatickým změnám. Autoři proto doporučují zvážit využití palynologického výzkumu při dalším plánování.

Pokročilý výzkum v oblasti palynologie nám dává šanci přepracovat pohled na stav lesů v minulosti a jejich dlouhodobý vývoj. Možnost přesněji posoudit zastoupení různých druhů dřevin je důležitá nejen pro vytváření správných plánů navracení původních lesů v chráněných územích, ale může výrazně pomoci například při volbě způsobů hospodaření v souvislosti s globálním oteplováním díky znalostem toho, jak dřeviny svým výskytem reagovaly na klimatické změny v minulosti.

 

Carter V. A., Chiverrell R. C., Clear J. L., Kuosmanen N., Moravcová A., Svoboda M., Svobodová-Svitavská H., van Leeuwen J. F. N., van der Knaap W. O., Kuneš P. Quantitative Palynology Informing Conservation Ecology in the Bohemian/Bavarian Forests of Central Europe. Frontiers in Plant Science. 8, 2018. 

 

Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. 

Na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU vystudoval lesní inženýrství a poté doktorské studium v oboru pěstování lesa. Titul docent získal v roce 2009 v oboru ekologie a v roce 2015 byl jmenován profesorem. Zabývá se ekologií a pěstováním lesa, managementem zvláště chráněných území a biodiverzitou. Zejména se zaměřuje na dynamiku přirozených evropských lesů, vliv disturbancí, význam tlejícího dřeva v lese a dendrochronologii a její využití pro výzkum lesních ekosystémů.

Zpracoval: František Viktorin

Fakulty a součásti

  • Provozně ekonomická fakulta
  • Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
  • Technická fakulta
  • Fakulta životního prostředí
  • Fakulta lesnická a dřevařská
  • Fakulta tropického zemědělství
  • Institut vzdělávání a poradenství

  • Katedra tělesné výchovy
  • Knihovna
  • Koleje a menza
  • Odbor informačních a komunikačních technologií

Odkazy

  • Uchazeči o studium
  • Studenti
  • Absolventi
  • Partneři
  • Veřejnost

Kontaktní informace

Česká zemědělská univerzita v Praze
Kamýcká 129
165 00 Praha - Suchdol
IČO: 60460709
DIČ: CZ60460709
ID datové schránky ČZU: 3hdj9cb 
Tel. ústředna: +420 224 381 111
GPS souřadnice: 50,129976, 14,373707
 

PIC: 999912570
OID: E10209207
DUNS: 360576495


Materiály umístěné na tomto webu mohou být publikovány pouze se souhlasem ČZU.
Informace o zpracování a ochraně osobních údajů na ČZU v Praze.
© 2025 Česká zemědělská univerzita v Praze
Všechna práva vyhrazena

English ☰ Menu

Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.

Nastavení pravidel pro Cookies
Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.
Bezpodmínečně nutné soubory cookies
Tyto cookies jsou zásadní pro správnou funkčnost webu. Zajišťují správné zobrazení, odesílání formulářů a bez těchto cookies vám nemůžeme na našich webových stránkách poskytovat služby.
Analytické a statistické cookies
Tento druh cookies používáme k vyhodnocování návštěvnosti a výkonu webových prezentací, např. kolik lidí dané prezentace navštěvuje, v jaké frekvenci, jaké informace hledáte, které naopak nenacházíte a které informace jsou nejdůležitější. Na základě těchto dat můžeme zlepšovat obsah a vylepšovat tak nabízené služby a informace.
Reklamní cookies
Reklamní cookies využívají naši partneři ke zobrazování relevantní reklamy na základě vašich preferencí.