Přežívání a evoluční úspěch každého zvířete je z velké části ovlivněn jeho přístupem ke zdrojům potravy, možností výběru sexuálního partnera a silou predačního tlaku nebo jiného nebezpečí. Z těchto důvodů je výběr vhodného místa k životu velice důležitý. Většina masožravců proto při hledání svého domovského okrsku (home-range) musí hledat kompromis mezi dostatečným množstvím kořisti, úkrytem a rizikem nebezpečí zranění nebo úmrtí, které mohou představovat ostatní konkurující masožravci nebo jedinci stejného druhu (u druhů, které si brání svá teritoria). Například vlci v Kanadě obývají stejný prostor jako losi, kteří patří k jejich hlavnímu druhu kořisti. Při bránění teritoria musí vlk počítat s mírou nebezpečí hrozící ze strany konkurenčních smeček a s tím, jak velkou oblast se vyplatí bránit. Pomyslné „vidle“ do toho hodil příchod člověka a zvyšování jeho vlivu na krajinu a její obyvatele. Netrvalo dlouho a dnes je člověk zásadním nebezpečím pro většinu živočišných druhů. Je tomu tak i u šelem. Rys ostrovid je největší kočkovitá šelma Evropy, která podobně jako medvěd a vlk byla vyhubena na většině území evropského kontinentu. Do naší krajiny se ale pomalu navrací a jeho populace mírně roste. Zásluhu na to má jeho zařazení na seznam přísně chráněných živočichů a několik reintrodukčních programů uskutečňovaných od 70. let minulého století. Dnes v Evropě rys přežívá v menších navzájem oddělených populacích od jihovýchodní Evropy až po sever Skandinávie. Člověk ale i nadále je jeho hlavní nepřítelem. Rys často končí pod koly motorových vozidel a vlaků nebo jako předmět legálního i nelegálního lovu.
Způsobu, jakým si rys vybírá své domovské okrsky, se věnoval tým evropských vědců, jehož členy byli i dva zástupci z Katedry myslivosti a lesnické zoologie FLD. Výsledkem studie byla analýza prostorových dat z telemetrických obojků rysů z 9 evropských regionů. Mezi nimi i datasety ze Šumavy a Karpat. Podobně jako vlk i rys musí při výběru teritoria najít kompromis mezi bezpečím a dostatečným zdrojem potravy. Podle této vědecké práce je v Evropě člověk hlavním faktorem ovlivňujícím prostor, který rys obývá. Rys své domovské okrsky cíleně umisťuje ve vzdálenosti vyšší než jeden kilometr od lidských sídel, silnic a jiné infrastruktury tak, aby si zajistil přiměřené bezpečí. To, kde se ale následně v rámci svého domovského okrsku pohybuje a zdržuje, určuje výskyt kořisti a dostupnost krytu. Rys proto preferuje spíše mozaikovitou krajinu, ve které se daří srnčí zvěři a která nabízí dostatek úkrytu, než bezlesou nebo čistě lesnatou.
L. Ripari, J. Premier, E. Belotti, H. Bluhm, C. Breitenmoser-Würsten, L. Bufka, J. Červený, N. Drouet-Hoguet, C. Fuxjäger, Włodzimierz Jędrzejewski, R. Kont, P. Koubek, R. Kowalczyk, M. Krofel, J. Krojerová-Prokešová, A. Molinari-Jobin, H. Okarma, T. Oliveira, J. Remm, K. Schmidt, F. Zimmermann, S. Kramer-Schadt, M. Heurich (2022): Human disturbance is the most limiting factor driving habitat selection of a large carnivore throughout Continental Europe. Biological Conservation, Volume 266, 109446, ISSN 0006-3207, https://doi.org/10.1016/j.biocon.2021.109446.
Dr. Elisa Belotti, Ph.D
Elisa Belotti pochází z Itálie, kde vystudovala ekologii na Universita degli Studi di Parma, a již v této době se ve své diplomové práci zabývala vlivem prostředí na loveckou strategii rysů na Šumavě. Na naší fakultě úspěšně dokončila doktorandské studium v oboru Ochrany lesa a myslivosti na Katedře myslivosti a lesnické zoologie a dále se věnuje studiu ekologie rysa ostrovida v Národním parku Šumava.