Pěstování lesů: směsi pro zemědělské půdy a příměstské oblasti v Polabí

Během krásného babího léta 2020 probíhá přeměřování a analyzování růstu a vitality experimentálních lesních kultur založených v roce 2013 na výzkumných plochách v okolí obce Hovorčovice v podmínkách bývalé zemědělské půdy a teplého a relativně suchého klimatu. Výzkum koordinuje profesor pěstování lesů Vilém Podrázský a šetření se účastní doktorandi Katedry pěstování lesů FLD.

Hlavním cílem výzkumu je zjistit dynamiku růstu a přežívání uměle vysazených dřevin a jejich směsí v podmínkách teplého klimatu Polabí. Oblast severně od Prahy je urbanisticky velice atraktivní, zejména pro budování nových rodinných domů. Určitým problémem je zde však minimální výskyt lesa. Dostatečná lesnatost je vždy hodnocena jako faktor zvyšující kvalitu života v dané oblasti. Mezi množství benefitů přítomného lesa patří ochrana proti prašnosti, hluku, světelnému znečištění, zvyšování biodiverzity, možnost relaxace a nejrůznějšího dalšího vyžití obyvatel.

Ověření funkčních směsí dřevin a studium jejich efektivního pěstování zde tudíž hraje důležitou roli. Testována byla borovice lesní (Pinus sylvestris), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), dub červený (Quercus rubra), dub letní (Quercus robur), javor mléč (Acer platanoides) a jednotlivě i další dřeviny.

Iniciální stadium lesa je nejvíce ohroženo škodami zvěří a klimatickými faktory. Nejvíce poškozovanými dřevinami byly dub červený, dub letní a javor mléč. Nejlepší odrůstání naopak prokazuje borovice lesní a po ní douglaska. Počítat je možné s nálety, na této ploše ve větším množství konkrétně jilmu habrolistého (Ulmus minor), jednotlivě pak javoru tatarského (Acer tataricum) a pajasanu žláznatého (Ailanthus altissima) či hrušně polní (Pyrus pyraster). Žádoucí je dosažení stabilních smíšených porostů, a to ne ve smyslu jehličnatých směsí, ale spíše listnatých směsí, či směsí listnáčů a jehličnanů. Přesto, nebo právě proto, je však možné využít jehličnanů jako funkční jednotky přípravných porostů pro následnou kultivaci náročnějších listnatých dřevin. Existuje tlak na původnost pěstovaných dřevin, což je do jisté míry dobře, avšak v tomto směru je třeba veřejnosti rovněž vysvětlovat přínosy introdukovaných dřevin.

Je možné počítat i s přirozenou sukcesí, ta by však zajistila existenci multifunkčního lesního ekosystému až v řádově delším časovém horizontu, a to pouze při vyloučení tlaku zvěře, což je velice nákladné a dlouhodobě obtížně dosažitelné. Paradoxně tak zvěř zabraňuje vytvoření svého vlastního domova a úkrytu.

Celkově lze umělou výsadbu hodnotit jako velmi úspěšnou, na lokalitě bylo do 6 let od založení vytvořeno lesní prostředí a s porosty je dobře možné dále pracovat a modifikovat je pro splnění zadaných požadavků.

Katedra pěstování lesů uvítá nadšené zájemce o bakalářské a diplomové práce, které mohou být zpracovány nejen na téma zalesňování zemědělských půd, ale také na témata managementu horských lesů, zalesňování degradovaných a zabuřenělých stanovišť, výchovy lesních porostů v produkčních i chráněných lesích, městského lesnictví a pedagogiky a mnoha dalších. Přátelský a nápomocný kolektiv je základem a na KPL už dlouhodobou tradicí.

 

Kontakty pro BP a DP:

Vilém Podrázský

Ivan Kuneš

Stanislav Vacek

Zdeněk Vacek

 

Další články v rubrice

English ☰ Menu

Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.