Projekt Posílení biodiverzity vybraných taxonomických skupin ve vybraných lesních biotopech ve vlastnictví Lesů České republiky, s.p., a dalších partnerů propojuje špičkovou vědu s každodenní lesnickou praxí. Pod vedením hlavního řešitele prof. Ing. Miroslava Svobody, Ph.D. z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze se na něm v období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2028 podílí konsorcium šesti českých a švýcarských institucí: Lesy ČR, s.p., Mendelova univerzita v Brně, Výzkumný ústav pro krajinu, v.v.i., Český svaz ochránců přírody a švýcarský výzkumný ústav Swiss Federal Institute for Forest, Snow and Landscape Research WSL. Projekt je financován z Programu Švýcarsko-české spolupráce (Ministerstvo životního prostředí).
Proč potřebují české lesy pomoct?
České lesy prošly od druhé poloviny 20. století výrazným zjednodušením své struktury. Rozsáhlé jehličnaté monokultury, odvodňování porostů a úbytek starých stromů či tlejícího dřeva vedly k tzv. fragmentaci biotopů. Zatímco v přirozených lesích je běžných 30–50 metrů krychlových tlejícího dřeva velkých rozměrů na hektar, v běžných hospodářských lesích je to často méně než 10. Podobně chybí i tzv. biotopové stromy – namísto doporučených 5 až 10 stromů na hektar jich bývají v porostech maximálně dva. Pro mnoho vzácných druhů se tak lesní krajina stala neprostupnou. Izolované populace ztrácejí schopnost migrace i přirozené obnovy, což vede k jejich postupnému vymírání. Hlavním cílem projektu je proto zvýšit prostupnost lesní krajiny a posílit její biodiverzitu na ploše minimálně 5 000 hektarů ve třech rozmanitých pilotních územích.
Kterým vzácným druhům vracíme domov?
Než lesníci a ochranáři vyrazí do terénu, zmapují vědci krajinu pomocí satelitních snímků, dronů a leteckého laserového skenování (LiDAR), aby zásahy zacílili tam, kde mají největší biologický efekt. Opatření necílí na jediný druh, ale na celé skupiny organismů – u minimálně 10 cílových druhů se očekává prokazatelné rozšíření či posílení populací:
- Saproxylické a dutinové druhy: Vytipováním, ošetřením a trvalým ponecháním starých doupných stromů k přirozenému dožití vytvoříme v lese síť „ostrovných útočišť“. To je klíčové pro naše největší
a nejvzácnější brouky, jako je páchník hnědý (Osmoderma barnabita), roháč obecný (Lucanus cervus), kovářík fialový (Limoniscus violaceus) či zlatohlávek skvostný (Protaetia speciosissima). Stromové dutiny a štěrbiny zároveň využijí vzácní lesní ptáci – holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), žluna šedá (Picus canus) nebo sýc rousný (Aegolius funereus) – a také lesní druhy netopýrů, například netopýr stromový (Nyctalus leisleri).
- Semiterestrické a mokřadní druhy: Obnovou drobných pramenišť, revitalizací starých odvodňovacích kanálů a zakládáním lesních tůní zlepšíme vodní režim v krajině. Vodu v lese okamžitě ocení mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek horský (Ichthyosaura alpestris) a skokani (Rana spp.), stejně jako vzácná vážka páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentata) nebo tajemní mokřadní ptáci čáp černý (Ciconia nigra) a sluka lesní (Scolopax rusticola).
- Světlomilné a teplomilné druhy: Dříve běžné světlé lesy a postupně přecházející lesní okraje z naší krajiny téměř zmizely. Prosvětlením porostů, tvorbou stupňovitých lemů
podél lesních cest a pilotním testováním lesní pastvy vzniknou prosluněné palouky a lesostepi. Ty přilákají ohrožené denní motýly, jako je jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne), okáč bělopásný (Hipparchia alcyone), pestrobarvec petrklíčový (Hamearis lucina) či hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia), vzácné druhy samotářských včel a čmeláků (např. čmelák sorojský, Bombus soroeensis), teplomilné ještěrky obecné (Lacerta agilis) a živorodé (Zootoca vivipara) nebo nápadné dravé brouky světlých lesů, jako jsou střevlík Ullrichův (Carabus ullrichii), krajník pyžmový (Calosoma sycophanta) a krasec dubový (Eurythyrea quercus).
- Světlomilné a lesní druhy bylinného patra: Prosvětlení porostů a obnova přirozeného mikroklimatu podpoří také návrat ohrožených druhů bylinného podrostu, které z řady lokalit v posledních desetiletích ustoupily – především vzácných vstavačovitých rostlin, jako je střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), kruštík modrofialový (Epipactis purpurata) nebo vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha).
Z pilotních území do lesů po celém Česku
Projekt nekončí rokem 2028. Na základě praktických zkušeností z pilotních lokalit vznikne dlouhodobá strategie pro Lesy ČR, která umožní rozšířit ekonomicky i provozně ověřená opatření na stovky tisíc hektarů státních lesů po celé republice. Součástí projektu je také proškolení minimálně 500 lesníků a široká osvěta pro veřejnost a vlastníky lesů prostřednictvím terénních exkurzí, webinářů, edukačních videí či panelových výstav.
| |