Po kůrovcové kalamitě a suchu už nestačí jen znovu sázet stromy. V evropských regionech dnes probíhají rozsáhlé obnovní zásahy, které mění druhovou skladbu, vodní režim i strukturu lesa.
Když se dnes lesníci vracejí na plochy po rozpadu smrkových porostů, jejich práce vypadá jinak než před deseti lety. Nejde o rychlé zalesnění jedním druhem. Na mnoha místech Evropy i v Česku vznikají pestřejší porosty, pracuje se s vodou v krajině a obnovuje se prostorová struktura lesa.
Na obnovovaných plochách se kombinují různé dřeviny, část území se nechává přirozenému vývoji a jinde se cíleně upravuje půdní i vodní režim. Les se tu nevrací do původního „výrobního“ modelu, ale skládá se znovu jako živý systém.
Do těchto postupů jsou zapojeni i čeští odborníci a správci lesa. Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze se zapojila v rámci projektu SUPERB financovaného EU, kdy realizovala komplexní terénní výzkum a vyhodnocení dopadů jednotlivých zásahů. Praktickou realizaci zajistil vlastníci a správci lesa, tedy Kinský Žďár a.s., Lesy ČR, s.p. a Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Právě kombinace výzkumu a provozní zkušenosti umožnila testovat nové přístupy v reálných podmínkách.
Obnova lesa se tak mění z jednorázové akce na dlouhodobý proces, který počítá s budoucími riziky, ne s minulým klimatem.